Pořád nemám práci. Myslím tu svou. Zpívání, hraní a tak… A něco mi říká, že letos to stejně ještě nebude. Leden je pryč a vůbec nic se v našem státě nezměnilo k lepšímu. Naopak. Opět se přitvrdilo. Další, mnohem tvrdší pravidla a zákazy. Jdou na to chytře. Krok za krokem. Lid si zvyká. A pak najednou zjistí, že je v úplný kleci. Když hodíš žábu do vařící vody, dostane šok, opaří se a zemře. Když ji hodíš do vody studený, a tu vařící tam pomalu a postupně přilejváš, žába si zvykne a už jí to na konci ani nepřijde. Tak.
Ale já pracovat chci a musím, tak chodím na různý pohovory, s žádostí o pracovní poměr. Byla jsem v kojeneckém ústavu, v dětském domově a v denním stacionáři pro mentálně a tělesně postižené. Taky jsem natočila pár drobností. A přesto, že to byly drobnosti, zas a znovu jsem musela na kovid testy. To už je dneska běžná věc. A protože jsem pisálek a zapisovač, zjistila jsem ze svých diářů, že už mám za sebou jubilejní 45. testíček. To je 45x tyčinka do nosu. Hodně úzká a hodně dlouhá tyčinka hodně hluboko do nosu. A je to hnusný. Vždycky mi ale vytrysknou slzy štěstím a z nosu vyteče nudle. Chvilku to bolí a svědí. Ale co… I na tohle jsme si zvykli, panebože… Panebože, ty to vidíš? A připadá ti to normální?
Moje babička mě vždycky nabádala, ať si šetřím, ať mám vždycky nějakou finanční rezervu, ať mám něco pro strejčka Příhodu. Ale babi, co by se tak asi mohlo stát, že bych nemohla zpívat? Že bych musela přestat zpívat? A babička mi vyprávěla, jaký to bylo za války, protože v roce 1943 jí bylo dvacet let a narodila se jí moje máma, a doma už měla jednu roční dceru. A plno lidí bylo bez práce, bez peněz a střechy nad hlavou, potraviny na příděl, všeho nedostatek, se vším se šetřilo, děti neznaly mandarinky, pořád se běhalo do sklepa schovat se, když byl nálet. A taky to dali. A netušili, kdy bude konec války a budou zase žít jako dřív. Takže já jsem si málo šetřila, a teď to mám. Lidi, musíte mít prostě pořádně našetřeno! Pár miliónů aspoň. Pak vás nic nezaskočí.
Dobrý den Báro,
doufám že Vás můžu takto oslovovat.Moc Vám přeji aby jste zpívala a nescháněla práci.Ráda Vaše písničky poslouchám a i na muzikálu jsem byla jste prostě výborná.Nejsem z Phy, ale jednou jsem tam byla u syna a Vás potkala ze synem nedovolila jsem se Vás oslovit.Jinak jak píšete, tak máte pravdu já jsem v důchodu, tak pár korun zatím dostanu a byla jsem zvyklá z bývalého režimu šetřit .
Ale mám sedm vnoučat,které nechodí do školy a to si myslím je velký problém.Přeji Vám a vašim dětem hodně zdraví a samo štěstíčka.Vaše posluchačka a teď i čtenářka.Marie
Báro, mám pocit, že vy jste strašně ufňukaná. Buďte ráda, že jste se vůbec mohla muzikou tak dlouho živit na plný úvazek, víte kolik lidí má umění jen jako koníček, protože se tím neuživí, i když talent mají? „Ale babi…“ To jste si myslela, že budete pořád úspěšná zpěvačka? Kolik hvězdiček si muselo najít jinou kariéru, protože už o ně nebyl zájem? Kde je spousta zpěváků z devadesátek? Copak vám svět dluží, že musíte zpívat?
S vaším antivax postojem stejně asi normální stav nechcete, tak co.
Lidé před válkou také neměli našetřené miliony. Lidé v Syrii nebo na východní Ukrajině také neměli našetřené miliony a často začínali od nuly a v jiném oboru. Ve Lvovské oblasti nejsou uhelné doly, na což byl uprchlý horník z Donbasu zvyklý. Profesor ze Syrie taky v Německu dělá, co se dá.
A božínku, že je covid test nepříjemný? To už je fňukání na úrovni pětiletého dítěte.
A to Vám nedošlo, že paní Basiková tou tyčinkou v nose myslí něco zásadnějšího? Patrně ne. Jinak byste to nenapsala.
Paní Venusss asi nepochopila celý text a už vůbec ne humornou nadsázku ve Vašem textu. Lidé jsou hloupí a tupí!!! A že jste naše nejlepší zpěvačka snad ví každý (kromě této paní). A že nemusíte mít našetřeno, když poctivě pracujete, vychováváte děti a platíte daně, to taky chápe každý. A že náš národ vede hajzl a lhář, to víme a odnášíme všichni. A zavedl nás do bahna. Nejen Vy, paní Báro, ale miliony lidí v Čechách nemají našetřeno a trpějí. Takže Vás plně chápu a mrzí mě, že zpěvačka jako Vy nemůže zpívat. Ale píšete skvěle, prosím pokračujte dále. S úctou David Stejskal z Prahy. Máme Vás moc rádi!
Já osobně Báru obdivuju jak vše snáší a neni sama, píše tak jak to je, a jak vše Bára cítí, co napsat. Bulvár musi psát nesmysly a kecy, aby to vůbec někdo četl, hrůza je to, zě lidi tomu věří. Báro váš fanklub je s vámi. Zdravi vás Zdena
Milá Báro, Jen reaguji na komentář Venusss nede mnou. No já bych řekla, že ten kdo toto psal je nespokojený sám se sebou tím pádem nemůže pochopit jak jste text myslela. Vy jste jen popsala situaci která se odvíjí den ode dne a to u více lidí, nejenom u vás. To že stárneme, no tak to snad stárne i ten pisálek nade mnou, ale právě že s odstupem let vy zpíváte snad ještě lépe než za mlada si asi ten někdo neuvědomil. No nic, hezky se usmějte a taky mu popřejte krásný den. Vždyť ten vždy bude takový jaký si ho uděláme …V.
Milá Báro, ve všem s Vámi úplně souhlasím….je to rok, co tady Covid-19 řádí a já si připadám jak v noční můře, ze které se snad jednou musíme všichni probudit nebo ne??? Dneska se naše „úžasná“ vláda nedokáže dohodnout ani co mají dělat….vakcíny mají, ale neočkuje se, ale pořád se zavírá. Můj syn vloni v distanční výuce ukončil 9. třídu ZŠ, udělal přijímačky na SŠ a v září nastoupil do I. ročníku, ale bohužel od 1. 10. ho mám zase doma….je to pěkná pakárna a leze nám to oběma na nervy….doufám, že už to brzo skončí. Vás ráda poslouchám, už od mala se mi líbí jak zpíváte (jsem z hudební rodiny, všichni byli v angažmá v Brně v Janáčkově divadle) a budu Vám držet pěsti, ať se co nejdřív vrátíte k tomu, co milujete nejvíc, i když děti v domově si Vás taky určitě užijí. Přeju mnoho sil a úspěchů