Prázdniny začínají!

Po patnácti dlouhých týdnech mi konečně skončila karanténa nebo ta doba nouze, jak se tomu taky říkalo. Uběhlo to vlastně rychle. Ty tam jsou nervy a pochybnosti. Skončila doba temna, bezčasí, nejistoty z budoucnosti. Strachu z koronaviru. Strachu ze ztráty zaměstnání. Včera jsem měla svůj první opravdový večerní koncert, v divadle, téměř po čtyřech měsících nedobrovolné pauzy.

A bylo to krááásný!!! Úplně komorní recitál, jen s klavírem, s Lubošem, který mě doprovází už asi deset let, jsme na sebe napojený, rozumíme si, vnímáme se navzájem, ladíme spolu, vychutnáváme si to. Hrajeme si to, co nás baví, co se nám líbí. A lidem se to včera líbilo. Hrozně moc. To se prostě někdy stane taková konstelace, takový souznění.  Ikdyž všichni v sále museli mít roušky. Ježišmarjá, to mě tak štvalo! Ale dali to a já jim tolik děkovala. Krásnej koncert.

Zpívala jsem s lehkostí, s radostí, s úsměvem. Vyprávěla jsem vtipný historky. Bavila jsem lidi příhodami z doby karantény. Skvělej večer. Odteď už to zase začne. Pomalu, ale začne. Budou další koncerty. Bude televize, divadlo, zájezdy a tak. Těším se na to. A dnes dostal můj syn vysvědčení (s hezkýma známkama) a já měla radost, šli jsme spolu s jeho tatínkem na dort a bylo to fajn.

Prázdniny začínají!!! Léto před náma! Nejlepší doba. Jak já se na ni těším! Jako blázen! Bude koupání, bude opalování, budou hry, budou večírky u nás na chalupě. Budou jahody, třešně a borůvky. Bude vonět usušený prádlo na slunci. Já budu koukat na západ slunce. Budu spát venku, když bude teplá noc. Budu vařit letní jídla (obalovanej květák, brambory s tvarohem, okurkovej salát). Budu se procházet po naší vesničce a užívat si vůni kravína a čerstvě posečený trávy, poslouchat kokrhání kohoutů a štěkot psů.

Budu optimistická, jak jen může člověk optimistický být. Budu mít veselou náladu, budu řešit starosti s lehkostí, budu opálená a lepší, budu vařit borůvkový knedlíky a péct švestkovej koláč s drobenkou. Kdyby tak bylo léto celej rok. Nebo celej život. Byla bych jiná? Byla bych jiná! Každopádně. Byla bych šťastnější. Miluju teplo a světlo. A snažím se co nejvíc, udělat si ho ve svým srdci.