Help!!! Po dnešním dnu mě už nepřekvapí asi vážně nic. Ráno jsem se z médií dozvěděla, že koronavir nás opět masivně válcuje, a tolik obávaná a zároveň očekávaná druhá vlna je tady. A vláda na nás valí zase tuny strachů, obav, omezení a zákazů. Tohle fakt není normální, to je zlej sen. Copak jim vážně…
Goyovy příznaky
Máme v rodině jednu roztomilou osobu, která nikdy nezklame, co se týče zábavy při společných rodinných příležitostech, kdy třeba něco slavíme a tak. Ona má totiž neuvěřitelnej dar splést jakýkoli jméno, název nebo označení čehokoli. Rozhodla jsem se nedávno její výroky zapisovat a archivovat, a dnes vám je přináším. Bude to opravdu ošatka jemného humoru….
Nic nás nezastaví
Skončily mi prázdniny a to dlouhatánský volno. Skončilo poflakování, čtení knih, sledování filmů, popíjení aperolu. Opalovačky a grilovačky. Mejdánky, tanečky. Pohodička na chalupě. Vyspávání do desíti. Hrátky v bazénu se synem. Začala práce. Tvrdá dřina. Ale hurá přece, to mě těší. Už se dva týdny učím texty, zkouším, trénuju, jezdím brzy ráno na zkoušky. Projekt,…
Na střídačku
Viděla jsem film o rozpadajícím se manželství. Šílená záležitost. A přitom běžná situace. Bohužel. Takových lidských tragédií je na světě spousta. Z lidí se stávají agresivní psychopati, ze zoufalství a strachu dělají strašný věci. V tomhle filmu se scenárista zaměřil především na nastalou krizi rodičovství, protože do toho marasmu byly zatažené děti, což je v…
Táto Karle…
Nemůžu uvěřit tomu, že je to dnes dvacet devět let, co mi umřel táta. Bylo mu stejně tolik, jako je teď mně. Na světě jsou věci, který nechápu. A nikdy je nepochopím. A nepřijmu. A nesmířím se s nima. Můj táta byl můj nejbližší a nejmilejší člověk v mým životě, jsem taky hodně po něm,…
Praha není pohlednice
Uvědomila jsem si, v jakým nádherným městě žiju. Jak je unikátní, osobité… A jak ten výjimečnej stav ho odhalil a obnažil. Můžu se na něj dívat jinak a víc zblízka. Můžu v něm být úplně uvnitř a cítit se volně a svobodně. A bez turistů a narušitelů Praha jinak působí, jinak zní. Je křehká a…
Furt dokola?
Myslela jsem, že už tady nikdy nebudu psát o tom debilním koronaviru. Že už toho bylo dost na začátku mého psaní. Že v březnu letošního roku to bylo zoufalý a děsivý. Že nás to paralyzovalo. Zničilo spousty lidí. Ale zvládli jsme to nějak a život běžel dál. Koronavir ustoupil, nákaza se nešíří. Obětí u nás…
Vzpomínky na Ježíše
Dnes je to přesně dvacet šest let od premiéry legendární rockové opery Jesus Christ Superstar v Praze v divadle Spirála. Naše tehdejší partička nadšenců se vážně povedla, a tento ikonický kousek povznesla do tehdy nebývalých výšin. Lidi, který to vymysleli, který sehnali licenci a supervizi, který napsali libreto, provedli hudební nastudování, navrhli kostýmy, sound and…
Vzácné maličkosti
Božíčku. Děťátko se mi vrátilo z tábora. Tolik jsem se na něj těšila. Když jsem ho objala, měla jsem slzy v očích a dlouho jsem ho k sobě tiskla. Vyzvedávali jsme ho společně s jeho tatínkem, tak byl synáček náš moc rád, že jsme si pro něho přijeli oba, a taky na něm bylo vidět,…
Na tousty
Ráda bych dnes napsala něco z veselejšího soudečku. Minule to bylo fakt smutný. Ale nic vážnýho se nestalo, auto je zepředu trochu ťuklý, a to nic neznamená. A víc k tomu dodávat nebudu. Šmytec… Kdykoliv si vzpomenu na dětství svých tří dětí, vybavují se mi jen samé roztomilé a rozkošné příběhy, které nikdy nezapomenu a…