Uvědomila jsem si, v jakým nádherným městě žiju. Jak je unikátní, osobité… A jak ten výjimečnej stav ho odhalil a obnažil. Můžu se na něj dívat jinak a víc zblízka. Můžu v něm být úplně uvnitř a cítit se volně a svobodně. A bez turistů a narušitelů Praha jinak působí, jinak zní. Je křehká a…
Furt dokola?
Myslela jsem, že už tady nikdy nebudu psát o tom debilním koronaviru. Že už toho bylo dost na začátku mého psaní. Že v březnu letošního roku to bylo zoufalý a děsivý. Že nás to paralyzovalo. Zničilo spousty lidí. Ale zvládli jsme to nějak a život běžel dál. Koronavir ustoupil, nákaza se nešíří. Obětí u nás…
Vzpomínky na Ježíše
Dnes je to přesně dvacet šest let od premiéry legendární rockové opery Jesus Christ Superstar v Praze v divadle Spirála. Naše tehdejší partička nadšenců se vážně povedla, a tento ikonický kousek povznesla do tehdy nebývalých výšin. Lidi, který to vymysleli, který sehnali licenci a supervizi, který napsali libreto, provedli hudební nastudování, navrhli kostýmy, sound and…
Vzácné maličkosti
Božíčku. Děťátko se mi vrátilo z tábora. Tolik jsem se na něj těšila. Když jsem ho objala, měla jsem slzy v očích a dlouho jsem ho k sobě tiskla. Vyzvedávali jsme ho společně s jeho tatínkem, tak byl synáček náš moc rád, že jsme si pro něho přijeli oba, a taky na něm bylo vidět,…
Na tousty
Ráda bych dnes napsala něco z veselejšího soudečku. Minule to bylo fakt smutný. Ale nic vážnýho se nestalo, auto je zepředu trochu ťuklý, a to nic neznamená. A víc k tomu dodávat nebudu. Šmytec… Kdykoliv si vzpomenu na dětství svých tří dětí, vybavují se mi jen samé roztomilé a rozkošné příběhy, které nikdy nezapomenu a…
Věci se dějou
Někdy jsou dny, který byste nejradši navždy vymazali z paměti. Dny, který se neměly stát. Dny, který neměly bejt. Ale přesto se stanou, přesto jsou, a vy je nezastavíte, nezničíte, ale vy je prožijete, ikdyž nechcete, a vám pak zůstanou v paměti. Dnes se mi neměl stát dnešní den. Začal blbě ještě dřív než začal….
Ježíši Kriste!
Jsem dobrá křesťanka nebo ne? Podle čeho se to pozná? A musím být křesťankou? Je to hlavní kritérium kvalitního života? Životního postoje? Životní filozofie? Pochybnosti a obavy tohoto typu mě provázejí celým mým dosavadním životem. Ale přišla jsem zároveň na to, že věřit v Boha nebo Krista není vlastně vůbec důležitý. Natož chodit do kostela….
She loves You, yeah, yeah, yeah
Můj syn je na táboře. Samozřejmě se mi po něm hrozně stýská. Ale taky mu to závidím. A nejradši bych tam byla s ním. Ale jako dítě. Jako dřív, před stopadesáti lety, když jsem ještě na tábory jezdila. Mělo to takovej krásnej letní dobrodružnej nádech. Vždycky jsem se tam těšila a představovala si a plánovala,…
Bizarní momenty
Mají se vracet dárky z lásky, když se dva rozejdou nebo rozvedou? Samozřejmě že ne. Nebo aspoň já si to myslím, tak to vnímám a cítím. Dostala-li jsem někdy dárek od svého tehdy milovaného, je to dar a vzkaz a památka. A je to navždy. Bez ohledu na budoucí okolnosti. To dá rozum. Dárek se…
Prodloužená jízda
A dneska s tim definitivně končim!!! Uplynulo sedmnáct týdnů od začátku karantény. Jedu na další koncert. Se svou kapelou. Děsně se těšim. Už chci žít úplně naplno a nanovo svůj starej život. Toho „volna“ bylo vážně dost. Tolik klidu a taky prázdna. V životě jsem neměla 17 týdnů volna, celých 17 týdnů k dispozici, k…