Zdál se mi dneska hodně podivnej sen. Ženil se můj syn, ale moje dcery, o sedmnáct let starší než on, vdané ještě nebyly, a dost mu to záviděly, ale i hezky upřímně přály. Tohle bylo v tom snu cítit a znát. Kromě několika blbostí a nesmyslů, který se prostě vždycky ve všech snech objevují a nikdo neví proč, tam byly nádherný momenty.
Syn mě objal a děkoval mi za to, co jsem mu v životě dala, byl tam i můj táta, který už skoro třicet let nežije, ale tam byl mladej a veselej, taky máma a kamarádi, kteří už nejsou mezi náma. V tomhle příběhu oživli a dali mi radost. Nepochopitelný a úchvatný. Tancovalo se a pilo na nějakým nádherným neznámým statku, bylo léto, pochopitelně, kdo by se ženil v zimě, že jo. Já jsem tancovala bosá v trávě, a moje máma obutá na stole. Což není nějaká imaginace, protože moje máma vždycky na všech slavnostech tancovala na stole. A parádně.
A potom jsem seděla se svýma dcerama u řeky, máčely jsme si nohy a povídaly si, a já jsem byla nějaká angažovaná v hledání ženichů pro ně. Že to takhle nemůže zůstat, už měly bejt dávno vdaný… Nechápu. Jako by na tom záleželo. A ráno si říkám, tak co, byl to nějakej vzkaz? Poselství? Kdo budou jednou mí zeťové a moje snacha…? Kde asi je teď ta holčička, co jednou bude žít s mým synem? Co asi dělá, jaká je, jak vypadá? Třeba se ještě nenarodila… Nebo je jí už třeba pětadvacet… Pokud bude můj syn po svém otci…
A jestlipak ti báječný kluci, kteří teď žijou s mýma dcerama, zůstanou jejich životními partnery, otci jejich dětí, nebo to osud zamíchá a nachystá úplně jinak… Mám kamaráda, kterého osud pěkně zmáčknul. Taky má dvě dcery a každá z nich má manžela úplně opačné životní filozofie a hlavně politického vyznání. Jeden je zarytej a přesvědčenej komunista a druhej je tvrdej pravičák a kapitalista. Není vůbec možný, aby se scházeli společně, aby oslavovali narozeniny, trávili spolu vánoce, vídali se na chalupě… Je to trauma a věčné téma jejich rozbitý rodiny, a není východisko. Tak tohle mě, doufám, nikdy nepotká.
Díky Báro,
tak nějak jedeme na stejné vlně. Už se těším na další laskavé počtení v nelaskavém čase.
Opatrujte se celá rodina.
Ahoj Katka
Barunko,krásně píšete 👏❤
Přečetla jsem všechny tři a už se těším na další. 🤗