Dřív jsem to dělala potají a tak opatrně, aby mě nikdo neviděl, ale dneska už na to kašlu a udělám to vždycky zas a znova klidně veřejně. Když si kupuju novou knížku. Nebo časopis. Otevřu je, zabořím do nich obličej, přimhouřím oči a přivoním… Odjakživa mě tahle vůně fascinuje. Je v ní smíchaný všechno možný. Nový papír, tisk, barva, čistota, naděje a příslib dobrodružství, lákavého poznání, těšení a napětí.
Miluju knihy a drahé časopisy. Miluju knihkupectví a miluju hodiny vybírání titulů mezi policemi a regály. A neustále nakupuju nové knihy a nové knihovny. Fascinace novou knihou je podobná tomu, jako když se seznamujete s novou láskou. Jen s tím rozdílem, že od vás se tentokrát neočekává nic. Nemusíte cítit rozpaky nebo stud, nemusíte se bát zaujmout a nemusíte se bát trapasu. Všechno je jen na knize. Jen na její síle a kouzlu.
A stejně jako od nové lásky, tak i od knihy cítíte a vnímáte její vibrace, hltáte informace, toužíte se dozvědět co nejvíc, všechno je nové, nepoznané a neprobádané, a když vás hned na začátku strhne a zaujme, nedokážete ve čtení a poznání přestat, jste ponořeni hluboko, až jste vy sami součástí toho příběhu a děje. A přijde-li moment, kdy ucítíte pevné souznění, je to jako opravdová zamilovanost, z celé své duše si uvědomujete silné napojení a jste zaskočeni a překvapeni, kde ten člověk dosud byl a proč už dávno není součástí vašeho života, a nebo kdo – v případě knihy – mohl něco takového napsat, když vašimi slovy říká to, co si sami myslíte…
Existuje tolik úžasných spisovatelů… A tolik nádherných knih, které vstoupily do mého života a zůstanou tam navždy, spojené s mým světem. A ikdyž jejich počáteční vůně vyprchají, protože odejdou s novotou, v mysli je ten pocit uložen a znovu obnoven vždycky, když kupuju další knížky, a tak se to pořád dokola opakuje. Stojím u regálu, listuji a přivoním, listuji a přivoním.
A jsem přesvědčená o tom, že budu vždycky číst opravdové tištěné knihy a nikdy je nevyměním za elektronickou čtečku. Protože ten pocit, kdy držíte knihu v rukou a vaše oči běhají po řádcích a vaše prsty otáčejí stránky, přitom cítíte tu vůni a slyšíte šustot papíru, tenhle pocit se nedá nahradit ničím.
Dobrý den paní Basiková , píšete opravdu tak jak to mám já . Vždy , když si jdu koupit něco na sebe zapluju do knihkupectví . Miluju tu vůni , mám to od dětství . Ale s věkem se mi k tomu připojila jedna věc . Upravené nehty na rukou , žádné umělé , dlouhé , ale krásné zastrižené nalakované nehty . Pozoruji lidi , kteří si čtou ve vlaku v letedle a koukám na ruce . Chtěla bych do práce jezdit třeba vlakem , abych mohla číst . Ale knížku nebo časopis mám pořad v autě nebo v kabelce . Zaplňují čas u doktora na poště a když jedu pro dceru na kroužky . To mi žádný počítač ani čtečka nenahradí . Knížce nikdy nedojde Baterka – nikdy nezradí. 👍
Dobrý den, já to mám úplně stejně. Je dobré ,že o vás vím.
Eva