Archiv rubriky: K zamyšlení

Uvědomila jsem si, v jakým nádherným městě žiju. Jak je unikátní, osobité… A jak ten výjimečnej stav ho odhalil a obnažil. Můžu se na něj dívat jinak a víc zblízka. Můžu v něm být úplně uvnitř a cítit se volně a svobodně. A bez turistů a narušitelů Praha jinak působí, jinak zní. Je křehká a…

Myslela jsem, že už tady nikdy nebudu psát o tom debilním koronaviru. Že už toho bylo dost na začátku mého psaní. Že v březnu letošního roku to bylo zoufalý a děsivý. Že nás to paralyzovalo. Zničilo spousty lidí. Ale zvládli jsme to nějak a život běžel dál. Koronavir ustoupil, nákaza se nešíří. Obětí u nás…

Dnes je to přesně dvacet šest let od premiéry legendární rockové opery Jesus Christ Superstar v Praze v divadle Spirála. Naše tehdejší partička nadšenců se vážně povedla, a tento ikonický kousek povznesla do tehdy nebývalých výšin. Lidi, který to vymysleli, který sehnali licenci a supervizi, který napsali libreto, provedli hudební nastudování, navrhli kostýmy, sound and…

Božíčku. Děťátko se mi vrátilo z tábora. Tolik jsem se na něj těšila. Když jsem ho objala, měla jsem slzy v očích a dlouho jsem ho k sobě tiskla. Vyzvedávali jsme ho společně s jeho tatínkem, tak byl synáček náš moc rád, že jsme si pro něho přijeli oba, a taky na něm bylo vidět,…

Někdy jsou dny, který byste nejradši navždy vymazali z paměti. Dny, který se neměly stát. Dny, který neměly bejt. Ale přesto se stanou, přesto jsou, a vy je nezastavíte, nezničíte, ale vy je prožijete, ikdyž nechcete, a vám pak zůstanou v paměti. Dnes se mi neměl stát dnešní den. Začal blbě ještě dřív než začal….

Jsem dobrá křesťanka nebo ne? Podle čeho se to pozná? A musím být křesťankou? Je to hlavní kritérium kvalitního života? Životního postoje? Životní filozofie? Pochybnosti a obavy tohoto typu mě provázejí celým mým dosavadním životem. Ale přišla jsem zároveň na to, že věřit v Boha nebo Krista není vlastně vůbec důležitý. Natož chodit do kostela….

A dneska s tim definitivně končim!!! Uplynulo sedmnáct týdnů od začátku karantény. Jedu na další koncert. Se svou kapelou. Děsně se těšim. Už chci žít úplně naplno a nanovo svůj starej život. Toho „volna“ bylo vážně dost. Tolik klidu a taky prázdna. V životě jsem neměla 17 týdnů volna, celých 17 týdnů k dispozici, k…

Šla jsem si koupit cigarety a paní trafikantka mě nezapomněla bodře upozornit, že jsem zase v novinách a že to zrovna čte, hahaha, a koukejte, jaký pěkný fotky tady máte. Vidím, že je to jeden z těch příšernejch obrázkovejch hnojů za deset korun, a už se mi dělá blbě. Na dvoustraně jsem já a můj…

Můj velký milásek slaví letos kulaté narozeniny. A jak by řekl můj syn, jsou to mega kulaté narozeniny, protože je miláskovi sto let! A ten můj milý je nesmírně ušlechtilý a celý dřevěný. Můj milý je Spejbl. Pan Josef Spejbl, který se narodil před sto lety v čase epidemie španělské chřipky, a stovky se dožívá…

Po patnácti dlouhých týdnech mi konečně skončila karanténa nebo ta doba nouze, jak se tomu taky říkalo. Uběhlo to vlastně rychle. Ty tam jsou nervy a pochybnosti. Skončila doba temna, bezčasí, nejistoty z budoucnosti. Strachu z koronaviru. Strachu ze ztráty zaměstnání. Včera jsem měla svůj první opravdový večerní koncert, v divadle, téměř po čtyřech měsících…