Dnes mají moje dcery 29. narozeniny. Je jim přesně tolik, kolik bylo mně, když jsem je měla v břiše. Když jsem je čekala. Když jsem na ně čekala! Nedočkavě a toužebně. Zvědavě a vyplašeně. Od začátku těhotenství jsem věděla, že nosím dvě děti, ale nevěděla jsem pohlaví a ani to vědět nechtěla. Nechtěli jsme to s mým prvním mužem vědět dopředu, chtěli jsme být překvapený.
On si moc přál páreček… Nebo dva chlapečky. Já dvě holčičky. Nebo aspoň jednu… Jména jsme měli vymyšlený pro všechny varianty, věci nakoupený v neutrálních barvách a stylech. Můj báječný pan doktor a porodník mě celé těhotenství pečlivě sledoval, a od února mě přemlouval, ať už si jdu do porodnice lehnout a odpočinout, nabrat síly na ten mazec, prosil mě, ať už nic nedělám, ale mně bylo dobře, chodili jsme s manželem do divadel a na večeře, užívali si poslední svobodný chvíle.
Už si to dneska ani nedokážu vybavit. Jakej byl svět před dětmi? Je to tak dávno, tak v mlze, že se do toho už nedokážu vrátit, protože můj život s narozením dětí dostal úplně jinou dimenzi a hlavně smysl, to všechno předtím bylo tak nějak jakoby nanečisto a nedůležitý, zmizelo to v propadlišti dějin.
Nakonec jsem koncem března nastoupila do porodnice v Podolí, kde to mám ráda, po pár dnech mi otekly nohy, vyskočil tlak, sotva jsem mohla chodit, a na břiše mě tlačilo obrovský kulatý břicho, jako kdyby mi ho tam někdo nějak přidělal. Spát se taky nedalo, dýchat taky moc ne, děti už se hlásily.
Prvního dubna v šest ráno přišel pan doktor, všechno prohlídnul, změřil, vyšetřil, řekl, že to není apríl, ale že jedeme na sál, ať volám manželovi, který chtěl být u porodu. V plánu byl císař, protože jedno dvojčátko se v polovině těhotenství obrátilo hlavičkou nahoru (určitě Mařenka), takže byly do sebe zakleslé a zamotané. Rodila jsem v epidurálu, což byl nádherný zážitek, bez bolesti, bez potíží, všechno jsem vnímala a hlavně slyšela.
Nepopsatelná radost, dojetí, štěstí a pýcha mě zaplavila, když první miminko byla holčička… Každá maminka zná tuhle chvíli, emotivně vyhrocenou a nehorázně silnou, na to ani slova nejsou… A když druhé miminko byla opět holčička, myslela jsem, že se zblázním, že to nevydržím, že nezvládnu tenhle šílenej citovej přetlak, že se zadusím tím nezvladatelným štěstím a utopím v tom přívalu slz dojetí.
Když mi je obě ukázali, věděla jsem, že tenhle zážitek už nikdy nic nepřekoná a nějaká vyprodaná Lucerna je proti tomu úplný nic, na který se klidně může zapomenout, ale tohle je navždycky… A my tři to tak máme. Dokud nás smrt nerozdělí. Hahaháááá!!!
Krásný, narozeninový den přeji 🌹🥳
🍀🍀👯♀️👯♀️❤️❤️
Milá Báro, já rodila v roce 2006 taky v dubnu naši první dceru Emu. Můj manžel musel být však v té době v práci a nemohl být s námi. Já rodila v Čechách a on byl v Chicagu na našem zastupitelském úřadě. Narození naší dcery slavil, považte,s vámi. Za čtrnáct dní je jí 15. To to letí, co? Vašim slečnám přejeme hodně zdraví a vlastně vám všem! Zdravíme, momentálně z Kodaně. Lea
Krásné ❤️. Děkuji 🍀
Vše nejlepší mám stejně “mladýho” syna…. to miminko co se před 29 lety narodilo ♥️💛💚💜
Moc krásně píšete, citlivě, s nadhledem….pište dál a víc, když budete mít čas a náladu…Opožděně gratuluju k narozkám a držte se!!! A abych nezapomněla: Byla jste výborná i jako Zázvorková, prostě umíte všechno, šikulko!
Všechno nejlepší Vám všem přeji 🥂🍰🍾🍷🎂
Dobrý den, paní Basiková,
jsem matka dítěte s autismem. Myslím, že jste se teď někdy přistěhovala do domu, kde bydlíme. Dvakrát jsem vás potkala. Poprvé jste mě příjemně pozdravila a já jsem vám nejspíš vůbec neodpověděla, protože jsem se v ten den dozvěděla nepříznivou prognózu související s dceřinou diagnózou. Možná byste mi mohla jako veřejně známá osobnost pomoci s osvětou související s problematikou autismu.
Pokud vás opět potkám, tak se vás pokusím oslovit.
Zdenka
Dobrý den, paní Basiková,
jsem matka dítěte s autismem. Myslím, že jste se teď někdy přistěhovala do dom ihnedu, kde bydlíme. Dvakrát jsem vás potkala. Poprvé jste mě příjemně pozdravila a já jsem vám nejspíš vůbec neodpověděla, protože jsem se v ten den dozvěděla nepříznivou prognózu související s dceřinou diagnózou. Možná byste mi mohla jako veřejně známá osobnost pomoci s osvětou související s problematikou autismu.
Pokud vás opět potkám, tak se vás pokusím oslovit.
Zdenka